Společenská funkce

Podpora trávení

Zaplnění čekací doby na pokrmy

Nabídka :

Aktivní

Aktivní vizuální / viz. učivo v tématu SO/

Pasivní

Sortiment :

 vermuty – francouzské ( St Raphael, Dubonnet, Noily pratt ) vermuty italské  ( Martini, Cinzano, Cora)

Vermut  vzniká spojením vína, alkoholu, cukru a aromatických látek, mezi nimiž k nejvýznamnějším nepochybně patří pelyněk. Vermut Cinzano neobsahuje aromatizační přísady ani umělá barviva na rozdíl od mnoha jiných aromatizovaných vín.

Chuťové modifikace :

Bianco – Je velmi univerzální sladký vermut, který má syté a delikátní aroma. Podává se zásadně vychlazený a lze jej použít jako aperitiv nebo jako základ koktejlů, doplněk citron

Rosso – červené, sladké, doplněk pomeranč

Rosé – růžové

Orancio – Se vyznačuje žlutou barvou s jantarovými tóny, kterou doprovázejí karamelové odstíny. Má živou a plnou chuť sladkého pomeranče a kandovaného ovoce.

Dry -Je suchý vermut, který má jemné aroma. Chutná čistý nebo s ledem, a především tvoří skvělý základ suchých koktejlů.

Limetto - Představuje v řadě vermutů nejnovější přírůstek. Charakterizuje ho intenzivní aroma citronové kůry s nádechem limety, mandarinky, hořkého pomeranče a koření. Má plnou a sladkou chuť, která je lehká a živá.

Bitter – hořké

Americano – červené jasna barva, citrusová příchuť, pelyněk

Sklo : V – shape, miska, nižší flétna, rock

Porce : 5 cl nebo 10 cl

Další doplňky : led, srkací stébla

 Lihoviny

Mezi lihoviny podávané jako aparetiv řadíme kvalitní destiláty mezi nejvýznamější patří :

Campari

Campari je alkoholický aperitiv získávaný z hořkých bylin, aromatických rostlin a ovoce v alkoholu a vodě. Díky své zvláštní barvě, vůni a chuti bylo Campari vždy symbolem vášně, která se projevuje svůdností a smyslností. Právě tyto hodnoty značku Campari ve světě proslavily. Recept na výrobu, který se stále používá v nezměněné původní podobě, vznikl roku 1860 v městečku Novara. Dnes se Campari prodává ve více než 190 zemích a představuje jednu z nejslavnějších světových značek. Campari se podává samotné s ledem jako aperitiv nebo smíchané s pomerančovým či grapefruitovým džusem jako lehčí osvěžující nápoj. Tvoří také vynikající základ mnoha známých koktejlů. http://www.campari.com/

Další vhodné lihoviny jako aperitiv :

Becherovka

Jäggermeister

Kvalitní čiré pálenky z ovoce ( slivovice, broskvovice) ,Kvalitní čiré vodky ,Gin

 Dávka / porce : 4 cl

Sklo : na lihoviny, rock

Chlazené

 Koktaily

Suché, krátké do 12 cl včetně ledu

Sklo : V-shape, miska, flétna, rock

Doplňky : stébla, míchátka

 Módní trendy :

Suché shery, portské – dávka 5 cl, sklenka na stopce

Suché bílé víno – 10 cl, vinné sklo

Suché sekty – 10 cl, flétna

Servis předkrmů

Předkrm plní rozdílnou úlohu v podnicích vyšších skupin a zcela jinou v nižších skupinách. V rámci výuku nás zajímají především vyšší skupiny a o nižších skupinách se zmíním pouze okrajově v tom smyslu, že provozovatelé do skupiny uvádějí pokrmy rychlého občerstvení či polotovary a zpravidla nemají s předkrmem jako takovým žádnou souvislost. Jsou vhodná k pivu a nebo jako menší levné občerstvení Na jejich jídelních lístcích nacházíme proto především předkrmy typu : 100 gr Eidam s máslem, 100 gr šunka s okurkou, 100 gr tlačenka s cibulí a octem, 1 ks nakládaný hermelín, 1 ks utopenec a ve skupině teplých předkrmů zase 2 ks míchaná vajíčka na slanince, hamadeggs, párek s hořčicí atd.

Předkrm ve vyšší skupině tvoří vstup k dalším gastronomickým kreacím a jedná se vždy o výrobek o menší hmotnosti jehož účelem je povzbudit chuťové buňky ke konzumaci dalších chodů a nikoliv zasytit. Proto jako studený předkrm si lze představit SUSHI, variace zeleniny, mořské ovoce, foi gras  atd. Jako teplý předkrm omelety s náplní lanýžů, zeleniny, mořské plody a korýše atd. Více viz. Předmět technologie.

My se budeme zabývat především servisem.

Forma nabídky :

Aktivní – při příchodu hosta a předložení NL nabízíme konkrétní předkrm, který doporučujeme, získáme tím čas

Aktivní vizuální- předkrmy máme předem vyrobené, uskladněné v prosklené virině na míse či vozíku nabízíme a ihned překládáme hostům na talíř přímo u stolu hosta.

Pasivní – uvedení na NL

Pasivní-vizuální  vystavení do vitrín.

Inventář :

Desertní talířek, desertní příbor

Masový či klubový talíř – masový příbor

Podtalířek, ubrousek, sklenka miska, koktailový příbor – předkrmové koktaily

Atypický inventář dle charakteru provozovny

 Doplňky – více druhů pečiva, menážka

Sushi  – japonský pokrm různých tvarů s ochucenou rýží

v     Tvary sushi  

    maki  - tvar rolády, která se krájí na 6-8 kousků .Rýže a náplň zabalena do plátku řas Nori. Hoso-mak = menší kousky. Tuto-mak = větší kousk                                                                                                                                       uramaki - maki sushi naruby. Vnější vrstvu tvoří rýže a do řas nori je zabalena náplň                            nigiri - tvar válečku překrytý řasou nori                                                                                          temaki - tvar kornoutu.Plátek nori se svine do kornoutku a vyplní se rýží, rybami nebo kaviárem, zeleninou, sýrem.                                                                                                                                       chirashi - tvar misky.Rýže servírovaná v misce a navrchu obložena plátky ryb, mořskými plody, zeleninou, houbami.

     Nori = mořská řasaCarpaccio  velmi tenké plátky, syrové maso, které je velmi často marinované                                                                      

Ústřice - konzumovat pouze ústřice které nebyly samovolně otevřeny                                                                                

Mořské plody- různě upravovány, např. jako koktejl                                                                                                         Sašimi - s různými omáčkami podáváme plátky syrového masa z ryb, mořských živočichů nebo malé mořské živočichy

Předkrmový koktejl

Ø     Vrstvený pokrm

Ø     Servíruje se ve skleničkách typu špičky nebo misky

Ø     Různé vrstvy

ü     Krevety

ü     Ledový salát

ü     Dresing z olivového oleje, limetky a bílého vína

ü     Cherry rajčata

    Polévky

Polévka tvoří nedílnou součást poledního menu ale lze jí podávat rovněž i do menu večerního. Současná gastronomie nabízí různé chuťové variace a úloha polévky nabývá neustále na významu. V nižších skupinách se setkáváme především s polévkami vydatnými, doplněnými pečivem a dále klasickými polévkami, tak jak je známe z receptur TP. Servis polévek v nižších i vyšších skupinách je podobný, rozdíl je v kvalitě prostředí, inventáři a pochopitelně i v cenách.

Způsoby servisu :

Ø     V hlubokém talíři podloženém mělkým talířem, podáváme pouze zahuštěné polévky nebo různé kaše ( krupicová)

Ø     Přeléváním z nerez šálku do hlubokého talíře hosta ( nepraktické, zdlouhavé, nehygienické, téměř se již nepoužívá

Ø     V bujón šálku a podšálku, nejpoužívanější způsob servisu polévky v současnosti, desertní lžíce, v odborné literatuře se uvádí pouze pro vývary

Ø     V terině – při hostinách nebo cestovním skupinám, nalévá obsluhující nebo hosté sami

Ø     V atypickém inventáři – nejvhodnější způsob servisu ve vyšších skupinách

Ø     Příprava před zraky hosta – možný ale zřídka realizovaná technika servisu polévky vzhledem k pracnosti a ceně vycházející z nákladu na lidskou práci

 Při servisu polévky dbáme především na bezpečnost svoji, kolegů i hostů, neboť nám hrozí poměrně velké riziko opaření horkou tekutinou  a znehodnocení oděvu. Proto vždy avizujeme svoji přítomnost při transportu, tak aby do nás kolega nechtěně nestrčil  i u stolu hosta, abychom si nenechali při podání vyrazit polévku nepřiměřenou gestikulací hosta nebo nečekaným vstanutím ze židle.

 Doplňky : pečivo, tousty, koření – menážka

Servis ryb

Ryba se objevuje čím dál tím více v naší stravě. Nemíníme tím kapra, jehož místo je pouze na vánočním stole a dále bych jej do nabídky již nezahrnoval ale ryby zejména mořské, které mají vysoký podíl biologických látek a jsou lehce stravitelné. Patří sem zejména svatopeterská ryba, kambala, mořský vlk a mořský ďas. My známe nejvíce z mořských ryb lososa a makrelu. Ze sladkovodních ryb se objevuje na našich stolech především pstruh. Drtivá většina ryb se podává bez kosti jako filé s teplou jemnou omáčkou, ideální tepelná úprava je pošírování ale v našich podmínkách se spíše setkáváme s pečením ale i smažením. Hodně kostí obsahuje maso kapra. V tom případě nesmíme zapomenout založit talířek na kosti. Pokud ryba kosti nemá, talířek nezakládáme. Vařené ryby lze servírovat v rybí vaničce viz. Učebnice, nicméně s tímto způsobem servisu se setkáme spíše vyjímečně. Ryba se společně s přílohou podává na masovém, oválném nebo atypickém talíři, vkusně naaranžovaná jako filet.

V případě, že se ryba podává vcelku – pstruh, tak by mělo být samozřejmostí, že obsluhující provede odborné filetování ryby viz složitá obsluha a učebnice Salač.

 Některé prameny uvádějí, že ryba se jako hlavní chod nepočítá a nezařazuje do menu. Toto tvrzení však pozbylo platnosti a rybu můžeme zařadit bez obav jako hlavní chod.

Servis hlavního chodu

Servisu hlavního chodu je třeba věnovat náležitou pozornost a současným trendem je nasazení kvalitního inventáře – talíř, příbor, sklenka. Vše v moderním disagnu splňující vysoké estetické nároky dnešního hosta. V nižších skupinách majitelé podniku snaží oklamat hosta, že používají masové talíře menšího rozměru, aby vzhledově pokrm vytvářel dojem, že porce je veliká. To je však zavádějící a nesprávně. Jiné podniky dopřávají hostům tak velké porce pokrmu, že jej není možné zkonzumovat. Jedná se o obchodní taktiky, jak nalákat hosta. Pozitivem dnešní doby je, že vymizely podniky, kde by host dostal malou nebo ošizenou porci.

 Způsobů podávání hlavního chodu je několik. Platí zásada, že čím lepší podnik, tím, kvalitnější inventář. V naší republice se setkáme nejčastěji s následujícím způsobem servisu hlavního chodu :

1. JO – NF, hotový pokrm.  Maso, příloha i omáčka jsou na masovém talíři, běžný zvyk . Nové označení je americký servis 
2. JO – VF, hotový pokrm. Maso a omáčka jsou na talíři a příloha se podává zvlášť na desertním talířku s desertní lžící, málo používaná technika servisu, význam má pouze tehdy, jestliže příloha je položena na horké režo destičce. V současnosti se používají k servisu různé servírovací pánve, hrnce, prkénka, ze kterých host konzumuje nebo si překládá samostatně pokrm na svůj talíř. Tímto stylem se servírují rovněž pokrmy pro 2 a více osob. v Současnosti tento způsob obsluhy nazýváme něměcký servis.
3. SO – NF, hotový pokrm. Dnes již nepoužívaná technika servisu, spočívá v tom, že obsluhující na keridonku z timbálu a přílohové misky překládá 2/3 pokrmu na talíř hosta a  podává hostovi z pravé strany
4. SO – VF, pouze u minutkových a excelentních pokrmů, spočívá v práci obsluhujícího před hostem buď u stolu hosta na keridonku a flambovacím vozíku nebo při front cooking, kdy se pokrm připravuje před zraky hostů. Jedná se o progresivní přístup k potřebám hostům, kteří v dnešní době vyžadují kromě gastronomického uspokojení i další show, pobavení a osobní přístup a kontakt. Hosté jsou ochotni akceptovat vyšší cenu za tuto službu. Označení pro tento způsob je : anglický servis a gueridon servis. Rozsah nabídky je dán bonitou hostů a úrovní managementu podniku. Příklady : Tartare – mix, dochucení a servis. Chateabriand – tranžírování, opékání, dochucení a servis. Pstruh – filírování- servis. Steak – flambování-dochucení- servis.
5. Používaná froma servisu v zážitkové gastronomií a dobrých restauracích : host dostává pokrm expedovaný na netradičním a neobvyklém inventáři, se kterým se běžně nesetká, ale musí navštívit konkrétní podnik, aby si tento zážitek mohl dopřát. Příklady : pokrm na prkénku, ze kterého konzumuje nebo jiném atypickém inventáři.  lávové kameny – host si sám opéká maso ( pravá svíčková, vepřová panenka, NE KUŘE !!!!!! fondue – host si opéká kousky masa

SO vyšší forma - gueridon servis

Patří do restauračního způsobu obsluhy. Jedná se o práci obsluhujícího u stolu hosta.

Používá se ve špičkových restauracích jako zpestření servisu pro hosty a zajimavé show, touto formou se podávají pouze několik vybraných pokrmů z JL. Tato forma je náročná na odbornost obsluhujícího, sehranost týmů kuchyně a obsluhy a přípravu pracoviště.

Zahrnuje tyto úkony :

Ø     Flambování pokrmů a desertů

Ø     Tranžírování drůbeže

Ø     Filírování ryb  

Ø     Míchání tatarského bifteku

Ø     Příprava pokrmu ze syrového masa

Ø     Tranžírování – krájení chateabriandu

Ø     Ostatní nadstandardní úkony prováděné před zraky hosta v rámci běžné nebo slavnostní obsluhy

Servis aperetivu u stolu hosta

Servis a míchaní předkrmového salátu/koktailu/

• Provádíme na keridonu

• Jednotlivé suroviny přinášíme pokrájené na nudličky v miskách

• Na keridonu je založeno míchací medium – hluboká mísa (sklo, porcelám) a v kapse překládací příbory, talířek na odložení použitých překládacích příborů

• Z kuchyně přineseme vychlazené desertní talířky nebo skleněné poháry

• Postupujeme způsobem uvedeným v učebnici Salač

• Při přípravě salátu podáváme desertní příbor

• Při přípravě koktailu podáváme koktailový příbor, na podtalířku a ubrousku

Doplněk : pečivo , Uč. Stolničení str. 100

Servis ryby :

• Pstruh pečený

• Pomůcky : rybí příbor

• Přinášíme na nerez míse, přílohu v přílohové misce, rozpuštěné máslo v omáčníku

• Odstranit ploutve kromě ocasní

• Řez za hlavu na kontakt s páteří

• Podelný řez od hlavy k ocasu

• Oddělení a sejmutí vrchního filé

• odstranění kostí z filátka rybím nožem

• Natočení páteře na vidličku

• Vyjmutí líček

• Maso se složí k sobě do původního tvaru nebo vedle sebe kůží nahoru

• Líčka navrch l filé – l líčko

• Přeložit přílohu, omastit, ozdobit

• Pracovní postup musí být rychlý a přesný, aby nedošlo ke ztrátě teploty pokrmu

Kuře

• Pomůcky : prkénko podložené napronem, kuchařský tranžírovací nůž, dvouzubá kuchařská vidlička

• Přinášíme na míse, přikryté klošém

• Nožem přeložíme na prkénko bokem k sobě

• Oddělíme páčením stehno v kloubu

• Oddělené stehno přeřízneme v kolením kloubu

• Totéž druhé stehno

• Křídlo odřízneme s částí prsíček

• Totéž druhé křídlo

• Prsíčka odloupneme pomocí nože

• Vyjmeme mandle

• Přeložíme na masový talíř 1 stehno, 1 křídlo, 1 prsíčko, mandle 1 ks navrch – pro 1 osobu

• kostra kuřete se nazývá karkas a odnáší se na prkénku, přikrytém  napronem

Pečené sele

• malé sele se krájí položené hřbetem vzhůru na tři hlavní části, 1 řez za krkem, 2 řez za plecemi. Postupně se krájí na tenké plátky, každý host by měl dostat maso ze všech částí selete.

• vetší sele krájíme  položené na bok, oddělí se kýta a plec. Oddělí se kýta a plec, krájí se v proužcích

• velká selata – postupné odkrajování masa, akce v přírodě . Vhodná příloha:  chléb, hořčice a křen

 Šunka s kostí

Vhodné na rauty, speciálně připravená teplá šunka je upevněna ve speciálním držáku, krájí se na tenké plátky šikmým řezem až ke kosti.Nožem překládáme na talíř.  Doplňek pečivo, okurky, hořčice, křen.

Steaky

Jsou fenoménem moderní gastronomie. Tento trend má původ v jižní Americe odkud pronikl do celého světa. Steaky se připravují pouze z hovězí svíčkové a nízkého rostěnce. Nejkvalitnější maso je z dobytka chovaném v Argentině, které se k nám dováží.

Steak znamená řez masa minimálně 2 cm silný o minimální váze 150 gr, běžné jsou však steaky o váze vyšší až 500 gr.

Biftek = beef steak, fillet steak  : klasická minutka v našich restauracích, doplňuje se sázeným vejcem, ostrou omáčkou nebo teplou zeleninou. Příloha hranolky, krokety, bramboráčky

T bone steak : maso z pravé svíčkové a nízkého roštěnce spolu s kostí. Steak má tvar písmene T.

Entrecote, ribay steak, sirloine steak  : steak z nízkého roštěnce

Rumpsteak , entrecote double : dvojitá roštěná

Ke steakům se podávájí stolní omáčky a hořčice+ pečivo.

Steak bar (house) – je specializovaná provozovna na steaky, které se zpravidla připravují formou front cooking bez použití tuků na grilech, elektrických grilovacích deskách, koktaktních grilech. Steaky lze s úspěchem flambovat.

Propékání steaků

Rozdělení svíčkové : chateabriand – střed, bifteky, tournedos, filte mignosns, stroganoff - palce /patky/

Chateaubriand

Je střed masa z pravé svíčkové o váze 300 až 500 gr, maso se peče vcelku do krvava nebo medium. Potom se krájí na tenké plátky a podává s teplou omáčkou, teplou zeleninou a bramborovou přílohou.

Pracoviště : Flabmbovací vozík + keridon

Dranžírovací prkénko, dranžírovací nůž, kuchařská vidlička, pánev, pepř, sůl,  olej ve skleněném džbánku, zápalky, překládácí příbor v kapse, desertní talířek na odložení překládacího řpíboru,

Přinášíme těsně před servisem : režó destičku, nahřáté masové talíře

Servis

1 způsob :

Maso přinášíme na míse přikryté klošem, přeložímé na prkénko, krájíme 1 cm silné plátky, které na pánvičce s rozpáleným olejem propékáme dle přání hosta. Těsně před dokončením přináší commi z kuchyně v přílohové misce přílohu a v sosíru šťávu nebo omáčku. Všese vkusně naaranžuje na masový talíř a předkládá hostovi.Možný nachservis. Doplňky : hořčice, wustr, tabasco, syoa, pečivo

2. způsob

S hostem je nutno předem dohodnout míru propečení masa. Po provedení tepelné úpravy kuchař na mísu nakrájí maso a naaranžuje spolu s přílohami a omáčkou v sosíru Obsluhující klade na stůl režo destičku, na kterou se umístí mísa s pokrmem, před hosty nahřáté masové talíře. Hosté si sami překládají (JOVF). Doplňky stejné viz způsob č. 1.

Je velice populární a oblíbená show pro hosty. Flambovat lze prakticky cokoliv, záleží jen na šikovnosti a fantazií obsluhujícího. Nejčastěji flambujeme masa a deserty.Princip spočívá v tom, že se do pokrmu vlije dávka alkoholu cca 2 až 4 cl , zapálí se a nechá se hořet. Cely proces trvá pouze několik vteřin. Podmínkou je, že nesmí být ostré sluneční světlo, neboť oheň není vidět. Další podmínkou jsou destiláty s vyšším obsahem alkoholu minimum je 38% ale vhodnější jsou 50% až 70%, zde máme jistotu vzplanutí.

Ø     Flambovat lze téměř vše

Ø     Nutno použít lihovinu s obsahem minimálně 40% alkoholu, lepší je však 70% (absinnth)

Ø     Na slané pokrmy (masa) použít vodku, gin, whisky, cognac, brandy

Ø     Na sladké (deserty) použít cointreau, bols, karibský rum, cognac, brandy

Ø     Na 1 porci 2 cl alkoholu, maximálně však 6 cl  celkem na všechny porce

Ø     Odměřit, nelít přímo  z láhve, při nalévání nepokládat zátku na stůl ale, držet v ruce

Ø     Připravit se na možnost velkého ohně, neleknout se , nezmatkovat

Ø     V případě, že pokrm obsahuje hodně omáčky(šťávy) je možně, že oheń nevzplane, nutno omáčku vydusit

Technika

Ø     Pokrm  je připravován na pánvi za použití otevřeného ohně

Ø     Na pánvi je minimum tekutin

Ø     Odměřit dávku alkoholu

Ø     Nalít na jedno místo ( okraj) pánve

Ø     Ihned v tom místě, kam jsme nalili alkohol naklonit pánev k otevřenému ohni, tak aby přišel do styku s alkoholem a snažit se o to aby vzplál oheň(přidat plyn)

Ø     Jakmile začne hořet (ubrat plyn) provádíme koupání v ohni (tj obracení pokrmu v ohni překládacím příborem) nebo sypeme pepřem ( efekt – jede mašinka, kouří se jí z komínka), hlavně nestojíme a nekoukáme.

Ø     Při práci udržovat nenásilnou formou kontakt s hostem, vysvětlovat co děláme

Ø     Po ukončení flambeé ihned přeložit na talíř + šťávu, která zbyla na pánvi

Příprava pracoviště

Flambovaní vozík + keridon, překládácí příbor nebo kleště, talířek na odkládání překládacích příborů, zápalky, nahřáté masové talíře, talířek na odkládání použitých zápalek(podšálek), příručník, láhve s alkoholem, odměrky, papírové ubrousky na utření rukou

Další varianty flambování  : pokud nepracujeme s otevřeným ohněm ( elektrická pánev)  musíme použít zápalky. Postup je stejný pouze škrtneme a zapálíme.Alkohol nalijeme na naběračku (polévkovou lžíci, do džezvy) a zapálíme a pokrm přelijeme.

Flambování masa

Pomůcky : vozík nebo elektrická pánev, zápalky, překládací příbory, talířek na odložení překládacích příborů, lihoviny, odměrky, drcený pepř

Maso na míse nebo pánvi postavíme je na varném poli-otevřený oheň, odměříme 2 až 4 cl  cl lihoviny a nalijeme ne porci masa, mísu nakloníme nad otevřený plamen a necháme vzplanout

Provádíme koupání v ohni nebo sypeme pepřem – efekt jede mašinka

Přeložíme na talíř

Vhodné lihoviny na flambeé: vodka, gin, whisky

Flambování desertů :

Flambujeme palačinky, broskve, banány, omeletu suprise atd. Technika flambování je stejná jako u masa.

všechny teplé i studené moučníky mají prvotní základ v cukrářské výrobě.Z teplých moučníků nejčastěji nabízíme omelety, palačinky, souflé, smažené, pečené nebo flambované ovoce.Ze studených cukrářské výrobky a dorty, zmrzlinové a ovocné poháry, krémy, pudingy, ovocné saláty.

 Příprava prac. : jako u flambování

U stolu hosta připravujeme teplé moučníky takto :

a/ na másle

b/ v koktailu ( máslo, cukr, pomerančová a citronová šťáva, griotka )

c/ na karamelu

 Flambujeme : rumem, grand marnier, coiantreu, brandy

Crepes suzetti : slabé palačinky marinované v horké omáčce, plněné strouhanými oříšky a čokoládou, flambované, bez šlehačky, pocukrované, vynalezené kuchařem Henrim Charpentierem v roce 1 900 na počest dítěte u večeře, hosta prince waleského.

Císařský trhanec : palačinkové těsto s přidáním rozinek a ušlehaných bílků a upečené do zlatova, roztrhané na kousky s malinovou šťávou, kompot se podává zvlášť

České palačinky : plněné tvarohem s vanilkou, srolované, zapečené

Omeleta se zavařeninou : rozšlehaná vejce se smetanou, naplněné jahodovou marmeládou, posypané cukrem

Lázeňská omeleta : omeleta plněná proslazenými jahodami a malinami cukrovaná a pokapaná kysanou smetanou

Štěpánská omeleta : z piškotového těsta, potřená marmeládou, cukrovaná

Monaco ( Monte Carlo ) : z piškotového těsta, potřená marmeládou, pokapaná griotkou

a čokoládovým krémem, ozdoená meruňkami

Omeleta Suprice : na piškotovém korpusu, zmrzlina, ušlehané bílky, rychle zapečené v troubě, flambované

Zmrzlina s horkým ovocem : zmrzlina podávaná s horkou omáčkou s jahodami nebo lesním ovocem

Flambovaný banán : banán opečený na másle, flambovaný, zdobený čokoládou a šlehačkou, zmrzlina, vaječný likér

Broskev Melba : kompotová broskev půlená, plněná vanilkovou zmrzlinou, malinovým sirupem a praženými sekanými mandlemi

Ananas v těstíčku : kolečka kompotovaného ananasu obaleného v těstíčku a prudce osmažené v oleji

 Současný způsob flambování

Vzhledem k tomu, že flambovací vozíky jsou v dnešních restauracích vzhledem k vysokým pořizovacím cenám luxusem a kromě toho je zapotřebí volný prostor pro manipulaci. Trendem je však umístit do odbytového střediska co nejvíce míst k sezení. Flambvací vozíky jsou  vybaveny  PB lahví, což je rizikovým faktorem pro bezpečnost personálu i hostů. Z tohoto důvodu se  vzplanutí  provede pomocí zápalek nebo lze využít jiné formy otevřeného ohně – svíčka.

 Míchání tatarského bifteku

Tatarský biftek má kořeny ve 13 století, kdy se mongolské hory valili Ruskem a Evropou. Válečníci vložili kusy syrového masa pod sedlo a poté jej konzumovali. V současnosti není povoleno hygienickou službou tento pokrm nabízet, ale je možno jej na přání hosta připravit, neboť se předpokládá, že host si je vědom rizika, které mu může konzumace tepelně nezpracovaného masa a vajíček způsobit.Do Evropy dováží hovězí z jižní Ameriky nebo se hovězí maso nahrazuje masem rybím, konkrétně lososem/tartare z lososa/.

Host si míchá sám

Naškrábané maso z hovězí svíčkové přinášíme na klubovém talíři obloženém kořením a cibulkou. Uprostřed masa je důlek, ve kterém je vaječný žloutek. Promícháme koření, žloutek a maso pomocí překládacího příboru. Dochutíme worchestrem, kečupem, koňakem, červeným vínem nebo pivem.Vytvoříme tvar steaku a na povrchu pomocí vidličky vryjeme dekor- mřížku nebo vlnovku.

Obsluhující připravuje: Na keridonku máme skleněnou nebo porcelánovou hlubokou mísu, do které vložíme vaječný žloutek a přidáme koření, vytvoříme dresink a přidáme maso. Důkladně mícháme překládacím příborem. Dochutit, přeložit na masový talíř, vytvarovat, ozdobit.

Příloha : topinky, toasty

 Fondue

Je specialita původem ze Švýcarsku a jedná se o přípravu pokrmu přímo na stole hoste, kde hosté si samostatně jídlo připravují.

Dělení : masová, sýrová, čokoládová.

Nejoblíbenější je fondue masová. Hosté mají na stole soupravu na fondue, což je hluboký rendlík, pod kterým je umístěna hořící pasta. Maso ze svíčkové nebo panenky nakrájené na hranolky je v syrovém stavu k dispozici na stole spolu s variací studených omáček a dresinků. Hosté si napichují kousky masa na dlouhé barevně označené vidličky a opékají v rozpáleném oleji a smáčejí v jednotlivých omáčkách. Doplňek : pečivo, stolní omáčky

Sýrová fondue : v rendlíku je rozpuštěný tvrdý sýr dochucený vínem a ovocnou pálenkou. Hosté si v této směsi smáčejí chléb.

Čokoládová : směs čokolády, ve které se smáčejí piškoty.

 Podávání snídaní, svačin, přesnídávek                                                                                                                     Snídaně : Jednoduchá - základní, složení , prostření

Složitá - rozšířená, složení, prostření

Table de hotel - hotelová, snídańový bufet, prostření, nabídka a sortiment, servis teplých nápojů

A ´la carte - individuální výběr dle JL

Menu - organizované skupiny, tvorba snídaňového menu, obsluha

Etážový servis - na pokoj hosta, nabídka, objednávka, servis

Brunch- zmínit

 Přesnídavky a svačiny :  V nižších skupinách a bufetech, motorestech, benzinkách a stáncích :  jednoduché pokrmy : párek, míchaná vajíčka, obložené chlebíčky, bagety-sendviče, langoše, pizzy hamburgery, zahuštěné polévky s pečivem, hotové pokrmy s pečivem(guláš)

Specializované podniky - fast foody : Hamburgry, pizy, saláty, teplé a studené nápoje

Vyšší skupiny a hotely :  V lobby baru nebo kavárně, speciality studené kuchyně, uzenářské výrobky, omelety, sushi, zeleninové saláty atd.

 

Vyúčtování střediska, zákazníka a práce po ukončení provozu  : konzumaci hosta evidujeme předepsaným způsobem pro provozovnu. V některých případech je to na stole hosta, jinde na baru či absacu nebo může být konzumace evidovaná již přímo v pokladním systému, kdy pokladna vyhotoví automaticky účet hosta dle čísla stolu.

Veškeré položky přehledně zapisujeme či evidujeme, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům nebo nedorozuměním. Účet musí být přehledný a host musí vždy obdržet písemný doklad - účet. Host musí vědět kolik za jaké zboží platí. V nižších skupinách nebo střediscích rychlého občerstvení se zpravidla účet vydává, když jsou 3 a více položky na účtu. U nárazových akcí se účet vydávat nemusí, neboť by docházelo k časovým ztrátám a  prodloužení čekací doby na obsluhu. V případě, že host o účet požádá, musí mu jej obsluha na požádání vystavit. Účet obsahuje rozpis konzumace, cenu za jednotku, cenu celkem, razítko provozovny, podpis pracovníka, který účet vystavil.

Platba v hotovosti : je nejběžnějším formou úhrady účtu. Host obdrží účtenku a inkasující mu sdělí výši účtu. Přijme bankovku, uloží jí mezi dva prsty levé ruky pod kasírtašku, vrátí nejdříve drobné a potom větší bankovky. Prezentuje bankovku, kterou obdržel od hosta a zároveń provádí kontrolu správnosti částky, kterou hostovi vrátil a ukládá bankovku do kasírtašky. Poděkuje a odchází. Při vracení peněz se soustředí na tuto činnost a nenechá se nikým a ničím vyrušovat.

Placení platební kartou : se stává obvyklým a stále častěji používaným způsobem úhradu účtu v hotelech a restauracích.Host předloží kartu, kterou inkasující číšník vloží do přístroje. Po vystavení účtu nechá obsluhující účet hosta podepsat, kontroluje podpis na účtu a kartě a poté hostovi kartu vrací. 1 ks účtu obdrží host a druhý je určen pro pracovníka. Tento účet  nahrazuje v tržbě hotové peníze.  Placení na fakturu - úvěr : je možné pouze na základě předchozí domluvy a objednávky. Host po obdržení služby potvrdí dodací list svým podpisem a na základě toho je vystavena faktura a částka je převedena z účtu hosta na účet podniku.  Po ukončení pracovní směny je základní povinností obsluhy zajistit předání realizované tržby za prodané pokrmy a nápoje. Po celou pracovní dobu mají pověření pracovníci inkasem u sebe kasírtašky, které obsahují finanční - provozní zálohu v určité výši, aby bylo tvoří tržba, která patří podniku a TIPY, které patří pracovníkům a jsou to finanční pozornosti hostů za kvalitně poskytnutou službu. Výpočet výše tržby lze provádět v zásadě dvěma způsoby : možné prvnímu platícímu hostovi větší bankovkou bez problému vrátit zpět. Tato záloha vždy zůstává v kasítašce a převádí se ve stejné výši na další den. Částka nad limit této zálohy

1. způsob : obsluhující eviduje na kontrolní pokladně každou položku, která je expedována jak kuchyně, baru tak i výčepu. Nic nesmí být odneseno, aniž by to bylo zaevidováno-namarkováno.Službu konající manager mající přístupový kód do pokladny provede zjištění stavu jednotlivých účtů za kuchyň, bar a výčep a provede součet. Obsluhující číšník na základě tohoto účtu provede úhradu v hotovosti  a potvrzených lístků od hostů, kteří platili platební kartou či fakturou.  Zbytek peněz tvoří TIP.

2. způsob : obsluhující eviduje pouze pokrmy z kuchyně na pokladně a nápoje na pokladně neeviduje. Má převzaté nápoje na svůj vlastní sklad a tržbu odevzdává za nápoje pouze odhadem. Jednou za zúčtovací období provede inventuru a výpočet doplatku.

 Práce po ukončení provozu : odvod tržby - dle výše uvedeného výpočtu do rukou pověřeného pracovníka podniku. Musíme obdržet doklad o výši tržby a rozdělení tržby na jednotlivé druhy zboží. Doklad pečlivě uschováme a tržbu si zaevidujeme.

 Úklid - provedeme očistu sklenek a inventáře. Omyjeme popelníky a obsah vyneseme mimo budovu. Nesmí zůstat v objektu v koši. Očista pivního zařízení, napuštění pivních trubek vodou, očištění pivních kohoutů, propláchnutí odpadu. Uložení a zabezpečení zboží a provozní zálohy.

 Kontrola prostor - důkladně provedeme fyzickou kontrolu všech prostor, kam mají přístup hosté a zejména WC.

 Uzavření a zabezpečení objektu - při odchodu důkladně provedeme uzamčení střediska, provozovny a pokud je provozovna napojena na signální poplašné zařízení, tak jej aktivujeme. Tomuto kroku věnujeme mimořádnou pozornost a v případě, že nemáme jistotu, jestli jsme tak opravdu učinili, vrátíme se a následně zkontrolujeme.

 

coppy from : http://diskuse.gastronews.cz/kuchyne/rumpsteak#3:25:57 

Steaky jsou dnes populární po celém světě a to ne jenom v Americe. Je jich celá řada ale restaurace, tak zvané steakhouses se zpravidla specializují jen na některé z nich. Tyto restaurace jsou považovány za zlatý důl a přitom k jejich provozu toho není potřeba tak moc. Jediné co potřebujete je pár dobrých steaků, nějaký solidní gril eventuelně gridl, pec na brambory, pařák na zeleninu a jste, jak se říká v Americe „in business“.

        Říkám to ale velice zjednodušeně a proto k tomu musím dodat to nejdůležitější a to je, že tyto steaky musí být připraveny z kvalitního, perfektně odleželého masa a hlavně správnou technikou, neboli, že k tomu potřebujete ten know how. ÜKuchyňské techniky.

Slovo steak vzniklo v Americe asi před dvěmi sty lety  v době kdy řezy masa byly napichovány na dřevěné kolíky zvané stakes, na kterých byly opékány před otevřeným ohněm. Tudíž steak v angličtině znamená řez, nebo prostě kus masa nebo ryby, ale pokud není specifikováno jinak, tak se slovem steak  rozumí steak z hovězího masa.

Steak je v Americe zaklínadlo. Něco čemu se říká „buzz word“, neboli slovo které bzučí, neboli „táhne“, a proto se na jídelních lístcích setkáte s jídly  jako například chopped steak, což je jakýsi lepší název hamburgru,  nebo prostě prach obyčejný karbanátek.  Karbanátek by se ale jako karbanátek moc neprodával a tak se mu dal  sufix steak aby se stal atraktivnějším.  Podobně je tomu u jídla zvaného angel steak, což není nic jiného než  mleté kuřecí maso z formované do tvaru steaku, nebo Salisbury steaku.

Běžným eufemismem, používaným při psaní jídelních lístků, pro rádo-by elegantní restaurace, pro které obyčejný hamburgr se zdá být příliš prostý, je nazývat ho Salisbury steak. V roce  1888, Dr.  James Salisbury předpisoval do diety svých pacientů kteří trpěli anemii, dnou, revmatismem  a dokonce arteriosklerosou, steaky z mletého hovězího masa, které, oproti hamburgrům,  musely být dobře propečené. Tyto steaky byly chutné a kupodivu se uchytly natolik, že je některé restaurace je začaly uvádět na svých jídelních lístcích místo již populárních hamburgrů.

Není sporu o tom, že část tajemství dobrého steaku je v jeho síle (tloušťce)  a způsobu ukrojení, a mohu vám říci, že vím o čem mluvím, protože můj první job v Americe byl v řezničárně kde jsem se těch steaků nakrájel až mně z toho bolela hlava.

Někteří lidé si ve svých naivních představách myslí, že čím silnější (tlustší) steak tím lepší, ale v tom to není, protože to by do toho našeho řemesla fušoval skutečně už kde kdo. Ono je toho totiž kolem těch steaků  o mnoho více jako například to na čem a jak se ty steaky upravují, na čem a jak se podávají, atd. Steaky mohou být upravovány na ploché silné pánvi, na gridlu nebo na grilu, a když na to přijde i na pekáči v troubě. Samozřejmě že použití každého toho zařízení má svá specifika která se případně odrazí na kvalitě steaků. Velkou roli hraje teplota, tj. vzdálenost steaku od tepla, intenzita tepla a doba jeho působení.

Podávání steaků

                Ideální je mít stůl hned vedl grilu

Steaky mohou být podávány na talíři (horkém), na prkénku, na litinové plotýnce, nebo jenom mezi dvěmi krajíčky chleba jako sendvič.  Čerstvě dohotovený steak tuhne již po dvou nebo třech minutách proto je ideální když se podává z grilu rovnou na talíř.

T-Bone steak podávaný na prkénku.

Váha steaků

Váha steaků se na jídelních lístcích zásadně uvádí v syrové váze a to  buď s kostí nebo  bez  kosti. Je sice pravdou, že velikost kosti může  do velké míry ovlivnit procento  čistého masa, ale očekávali bychom toho příliš mnoho kdybychom chtěli, aby  váha kosti byla  uváděna. Tudíž už na tom vidíte jak nesmyslné je váhy porcí nařizovat.

V Česku a na Slovensku je udáváni velikosti steaku ve vahách 150, 200 nebo 300 gramu vžitou zvyklosti,  ale má  jen informativní význam. V Americe například, se váha steaku uvádí v uncích -8 uncí (226.8g), 10 uncí (283.5g), 16 uncí (453.6g). Steak o váze 72 unci (2,041.2g) není sice běžná váha steaku, ale jak známo takovýto steak nabízí již i jedna restaurace v České republice. Znamená to, že si na tuto restauraci Statní obchodní  inspekce došlápne a nařídí  jim, že  ty porce musí snížit?

Uvedené váhy jsou zásadně v syrovém stavu, přičemž v mnoha případech to není  uvedeno,  ale z hlediska nutričního to nemá velký význam protože po grilování  je čistá váha masa každého steaku jiná podle jeho vnitřní  teploty a podle množství tuku které se ze steaku během tepelné úpravy vypeklo. ÜVnitřní teplota steaků.

Povrch steaků – ať grilovaný nebo broilovaný steak musí mít zhruba stejný vzhled, tj. tmavě  hnědý, slabě opálený a suchý, neboli ničím nepřelitý, už také proto, aby byla vidět mřížka (branding) vypálená do steaku. V nejlepším případě se na steak může položit kousek bylinkového másla. Zakrývat steak sázeným vejcem je jen snaha vizuálně zvětšit jeho velikost, případně zakrýt jeho špatnou kvalitu. Pravý gurmán pokud má chuť na sázené vejce, tak si ho umí objednat zvlášť.

Branding

Branding je vypalování mřížky grilu do steaku což se dá na pravém grilu velmi snadno docílit. U steaků dělaných na gridlu nebo na pánvi se to dá dohonit tím, že tu mřížku do něj vypálíte dodatečně tak zvaným branding iron, což jste jistě několikrát viděli v kovbojkách při značkování dobytka.

Socle – v odborné hantýrce sokl, je většinou kulatý krutón kterým se steak při podávání podkládá. Účel je dvojí. Ten první je, aby ten krutón vsákl šťávu která ze steaku vytéká, a druhý je že malý tenký steak vypadá silnější.

Vnitřní teplota steaků

Odhadnout správný stupeň propečení steaku není tak jednoduché jak by se zdálo. Barva steaku nám moc neříká, protože steak může být velice tmavý, doslova černý, čemuž se anglicky říká chared,  a přitom vnitřek může být úplně krvavý, a naopak může být steak světle hnědý, tím že byl grilován na velmi mírném ohni, ale přitom natolik propečený, že by ho žádný ze znalců steaků ani nepozřel. Znalci steaků jsou něco, čemu se česky říká „cimprlich“ a jestliže není jejich steak grilován přesně dle jejich specifikace tak ho ani nepřijmou.

Střed steaku – musí odpovídat požadovanému stupni dohotovení, který vyjadřují následující anglické výrazy:

RARE –                 krvavý, až téměř syrový - studený střed

MEDIUM RARE –       růžový, méně krvavý, vlažný a měkký střed

MEDIUM –               růžový, nekrvavý, teplý a pevný střed

MEDIUM WELL –     tmavě růžový, teplý a velmi pevný střed

WELL DONE –         hnědý, teplý a velmi pevný střed

Jak vidíte, tak to není nic jednoduchého odhadnout který steak je  rare, který medium

rare a který je medium. Proto většina restaurací v Americe přijímá objednávky na steaky označené jen třemi stupni a to je rare, medium a well done.

Je také třeba zdůraznit, že Američané dávají přednost steakům které jsou buď rare nebo  medium  rare, protože to je kdy chuť steaku se dá nejlépe vychutnat. V takovém případě se většina steakhousů zavazuje, že steak bude propečený podle hostovy specifikace.

V případě, že steak neodpovídá hostově specifikaci, ho  může vrátit a kuchař mu připraví steak  jiný. Toto vám určitě připadá jako pohádka z Tisíce a jedné noci, ale pomalu si budete muset zvykat na to,  že vám nekáži nějaké bludy, a že jednoho dne se tyto „móresy“ budou praktikovat i u nás.

Steak který je nedopečený, i když to již není ono, se může dát ještě na  několik okamžiků na oheň, případně do mikrovlnky, ale přepečený steak, pokud nevíte co s ním,  můžete rovnou vyhodit.  Průměrná cena steaku, podle cenové skupiny restaurace se v Americe dnes pohybuje od $12,- do $25,-, tudíž když se nějakému broilmanovi podaří přepéct za večer 2 steaky, tak druhý den se nemusí vůbec namáhat chodit do práce.

Kontrola porcí

Steaky jsou na celém světě drahé a proto se s nimi musí také podle toho zacházet. Já se steaky rád pracuji, protože s nimi je easy portion control, neboli snadná kontrola a pokud víte co děláte, tak žádný neupotřebitelný odpad. U toho ale také musím říci, že když nevíte co děláte, tak můžete prodělat více než vyděláte.

Steak Diane

Tento steak podávaný v amerických lepších restauracích jako francouzský  je zrovna tak málo francouzský jako je v Americe podávaný Swiss steak  švýcarský. Je to prostě americký steak jako každý jiný, ale je připravovaný v jídelně před zraky hostů způsobem „table side cooking“ což mu dává jakýsi francouzský nádech.

Příprava

Nad hořákem v jídelně se v horké pánvi na malém množství másla smíchaného s olejem osmahne drobně sekaná cibule, žampiony a petrželka, a odsunou se na okraj pánve. Tenký naklepaný steak z roštěnce osolíme, opepříme, posypeme  anglickou hořčicí a ve středu pánve se po obou stranách opečeme. Na opečený steak se navrší restované houby s cibulí, povrch se zakápne Worcesterovou omáčkou a vše se přendá na horký talíř. Pánev, dokud je ještě horká,  se zakápne červeným vínem, se stěn pánve se seškrábou se všechny nápečky, přidá se ořech másla. Vzniklá šťáva se krátce se povaří  a přelije se na hotový steak.

Big Texan Steak

Světoznámá restaurace Big Texan Steak Ranch v Amarilo v Texasu například, nabízí  72 uncový steak  dokonce zadarmo. To slovo „zadarmo“ nesmíte ale brát vážně.  FOR FREE, což v češtině znamená  zadarmo, vidíte v Americe na každém rohu, ale ve skutečnosti to co je zadarmo někdo musí zaplatit. Má to totiž jeden háček.  Ten steak je zdarma jen pro toho, komu se ho podaří sníst během hodiny, a když se vám to za tu dobu nepodaří, tak samozřejmě za něj musíte zaplatit. Tato myšlenka, jak mi Robert J. Lee, zakladatel této restaurace řekl, vznikla v roce 1959, kdy do jeho restaurace přišel místní kovboj se slovy, že je tak hladový, že by snědl celou krávu. Lee chtěl zjistit jak hladový ten kovboj vlastně je, a tak mu nechal nosit jeden steak za druhým. Ten kovboj se sice snažil, ale za hodinu se mu podařilo sníst jen 62 uncí steaků. Bob k tomu připočetl 10 uncí a začal inzerovat, 72-uncový steak který  je zdarma, pro toho, komu se podaří ho sníst během hodiny.

Do 20. ledna 1988, kdy jsem  s Bobem mluvil naposled, se o to pokusilo 27.500 lidí, z čehož se to 4.500 lidem podařilo. Ročně navštíví Bobovu restauraci 300.000 lidí, a každý rok se podaří tento steak sníst i dvěma ženám. Nejstarší byla jedna babička ve věku 69 let, a nejmladší byl jeden jedenáctiletý Texasan. Rychlostní rekord drží Frank Pastore, který se dokázal s jeho steakem vypořádat během 9 a půl minuty, a množstevní rekord již od r. 1960 drží profesionální zápasník Klondike Bill, který spocíval za hodinu tyto steaky dva.

        Bobova restaurace, která má dnes 400 míst je na dálnici č.40, kousek na východ od Amarila a pokud se tam někdy zastavíte, tak Boba ode mně hezky pozdravujte a on vám dá ten steak trochu protekční.

Steakový nůž

Kdysi bylo v dobré restauraci běžné, mít speciální příbor na různá atypická jídla.  Některé tyto speciální  příbory upadly v zapomenutí protože z praktických důvodů se již nikde nepoužívají. Výjimkou ještě donedávna byly rybí příbory, místo kterých se připouštělo podat  k rybě dvě jídelní vidličky.  Po nějaké době se ale ani to už nezdálo praktické a tak dnes se ve většině restaurací k rybě podává normální jídelní příbor, tak jako ku všem ostatním jídlům. Výjimkou jsou ale steaky. Tak jako nemůžete mít na jídelním lístku čínské jídlo, aniž byste k němu podali jídelní hůlky, tak nemůžete mít  na  lístku steak, aniž by jste  k němu nepodali steakový nůž. Steakový nůž má velmi ostré ostří se zuby  podobnými pilce. Vyrábí se v různých provedeních a některé jsou velice drahé, ale v běžných steakhouses se používají většinou ty lacinější.

Steaky grilování

V prvé řadě musím zdůraznit, že to čemu se ve světě někdy říká steak není vždy steak takový jaký má být. Každé věc chce své. Na pumpy jsou Zikmundi, a na steaky jsou Američané, ať se to někomu líbí nebo ne.  Lidé v zásadě respektují všechny  zásady při přípravě  čínských, japonských, indických, ruských a dokonce i u českých jídel, protože vědí, že suroviny, technika úpravy a zařízení na kterém se toto jídla upravují s kvalitou a autenticitou těchto jídel úzce souvisí. Je ale  zajímavé, že u žádného jídla nedochází k ignoranci zásad úpravy  jako u steaků.

·         Prvním předpokladem dobrého steaku je kvalitní odleželé  maso. Kvalitní maso samo o sobě není ale ještě zárukou. Hodně záleží na tom, jak takový steak byl ukrojen. Ale správné ukrojení steaku také  ještě nestačí. Některá masa a steaky musí být před broilováním nebo grilováním marinované, nebo nějakým způsobem tenderizované. Ü Tenderizování.

·         Druhým předpokladem je dobré grilovací (brojlovací) zařízení.

·         Třetím předpokladem je správná technika která v zásadě byla již popsána.

·         A v neposlední řadě správné podávání steaků.

Názvy některých steaků jako je Steak au Poivre, Steak Diane, Delmonico Steak a jiné naznačují, že tyto steaky jsou upraveny nějakým specifickým způsobem, a že eventuelně jsou již okořeněné, podávané v omáčce apod.

Pravý znalec steaků, kterým se v Americe říká „Strictly steak and potato man“, neboli někdo kdo jí jen steak a k tomu eventuelně jen pečenou bramboru, očekává stek udělaný přesně podle jeho specifikace a to většinou rare nejvýše medium rare.  Pravý znalec steaků by totiž  nikdy nepozřel steak který je medium well nebo well done (viz tabulka výše).

Takový steak podáváme:

·       hned po dohotovení  (steak při vychladnutí ztratí šťávy a tuhne)

·       na horkém talíři bez oblohy, nejvýše se snítkou petrželky

·       bez koření

·       s přílohou jako jsou brambory nebo zelenina na  zvláštním talíři.

Dochucovací prostředky

Jako stolní dochucovací prostředky můžeme podávat Wocester Sauce, A-1 Sauce, sůl, čerstvě mletý pepř a ve výjimečných případech kečup, případně hořčici, ale ve státech jako je Arizona, Texas a Nové Mexiko byste za to mohli být odsouzeni nejméně  k deseti letům tisíciletého žaláře.

  Okrajování tuku ze sriloin staků (N.Y. Steak)

Sirloin steak (angl.); v roce 1542 anglický král Jindřich VIII si při slavnostech na hradě Hamton Court natolik pochutnal na grilovaném roštěnci z hovězího masa (anglicky loin of beef), že ho údajně pasoval na rytíře s názvem „Sir Loin“ of  Beef, Prince Royal of Viandes. Dnes ale steak z roštěnce může mít název jako Portehouse Steak zvaný též King Steak, nebo T-Bone steak, který dostal své jméno díky kosti v podobný písmenu T, která je ve středu steaku. Další steaky z roštěnce jsou  Rib Eye Steak, ukrojený ze středu roštěnce bez kostí, nebo Club Steak a Beauty Steak.

        Steaky z roštěnce se na některých amerických lístcích objevují ale i pod názvy jako je Portehouse steak, Top Loin steak, New York Steak, Kansas City Steak,  nebo Key Strip Steak, Pin bone sirloin steak, apod.. Ü Americká kuchyně.

skirt steak (am.);  americký, relativně tenký steak, většinou o váze asi 150 gramů, ukrojený ze zadní čtvrti hovězího masa z kusu v americké terminologii zvaného flank. Tento steak je velice chutný a hlavně šťavnatý, ale před grilováním je lépe ho tenderizovat a případně po nějaký čas marinovat. Podává se smaženou cibulí buď s bramborem nebo jako sendvič  na bagetě.

Vůně steaků

Vůně steků je také velice důležitá. V Americe ale nakonec i v Austrálii je v posledních letech velmi oblíbené grilování steaků, ryb, langust a jiných jídel na dřevě mesquite nebo hickory.  Výběr dřeva je však spíše otázkou preference, nehledě k tomu, že každé dřevo není pro brojlování vhodné. Dřevo dnes ku grilování používá hlavně pro vůni kterou při spalování vydává. Vůně dřeva můžeme u některých grilů nahradit spalováním dřevěných pilin.